Veyske Povede
- Vejske legende: ranohrvatske sage iz antike i srednjeg vijeka (čakavski izvornik). Štokavski izvod s komentarom vidi u paralelnom članku Starohrvatske legende.
- - Vêyske Povêde, alê štôrye ud Bôdulih (originâl) - -
- Veglian legends: early Adriatic sagas of Antiquity and Middle age (Chakavian original)
Sadržaj
- 1 ABSTRACT
- 2 Lišta / Sadržaj / Contents:
- 3 .A. Povêda ud_Mantràtje tar_slôva Šalamunòva˙
- 4 .B. Povêda ud_Hayebãja tar_mâtra ud_dazdjâ˙
- 5 .V. Povêda ud_Matânih navakÿreh tar_Urih-Kworÿta˙
- 6 .G. Povêda ud_Ćavjèneh kerôlih tar_orkatûrih˙
- 7 .D. Povêda ud_Yndrah kadÿ parsjùte restû˙
- 8 .E. Povêda ud_Macarôla tar_škacavèrneg peškatûra˙
- 9 .Ž. Povêda ud_Bakodlâka tar_mîćeh Malÿtjah˙
- 10 .Dz. Povêda ud_kruôla Zminivèra tar_Zârjah harwâtyeh˙
- 11 .Z. Povêda ud_kruôla Belòva tar_pašoglàveh Uôbrih˙
- 12 .Y. Povêda ud_Frangipânih tar_nevÿrneh Mletjânih˙
- 13 Vanjske sveze
- 14 Poveznice / Vežýce
- 15 Reference
ABSTRACT
Veglian Legends, or Old-Croatian sagas of Antiquity and Middle age: This is the original Chakavian texts from epic cyclus of ten folk legends conserved by oral tradition in the Kvarner Archipelago of northeastern Adriatic. The essential and most valuable part of local ethnocultural heritage in Kvarner islands are 10 Veglian legends or 'Vêyske Povêde'. These legends are probably the oldest major epic cyclus conserved up to recently among Slavs, being of medieval and earlier origins. By its organised complex style they are quite different from usual rural tales, and more comparable with Nordic Sagas or with Iliad and Odysseias of old Greeks. A half of these legends are with extensive nautical contents rarer in other Slavs. The first Italian abstracts of 2 related legends on Corynthia and on Tartars was published yet by A. Fortis 1774, and partial SerboCroat digests of other related legends are then given by N. Čubranić, V. Dorčić, M. Lovrić, F. Tomašić, M. Magašić etc. Their Chakavian originals in extenso are recently published by Mitjel Yoshamya. Their original texts were interpreted in Krk island by folk narrators Fabyan Tomašić, Luce Yošamya, Marya Goryćanka, Marya Vasilić, Yve Pelyac, and Nediljko Barac, and noted by late professor Mihovil Lovrić. This article is offered as Original documentation in Public Domain, being free for copying and reproducing in original form only without modification, with quoted source: Mitjel Yoshamya, Gan-Veyan, p. 1044-1064, Zagreb 2005.
Lišta / Sadržaj / Contents:
- .A. Povêda ud_Mantràtje tar_slôva Šalamunòva: - 1. Legenda o Prazmaju i znaku Solomunovu (1st Legend on 100-headed dragon and Salamon’s symbol)
- .B. Povêda ud_Hayebâja tar_mâtra ud_dazdjâ: - 2. Legenda o kišnom duhu i zazivu kiše (2nd Legend on Rainy spirit and invocation of rains)
- .V. Povêda ud_Matânih navakÿreh tar_Urih-Kworÿta: - 3. Legenda o pomorskim Matanima i gradu Korintija (3rd Legend on sailing Mitanni and town Corynthia)
- .G. Povêda ud_Ćavjèneh kerôlih tar_orkatûrih: - 4. Legenda o Crvenim kraljevima i kitolovcima (4th Legend on the Red kings and whalers)
- .D. Povêda ud_Yndrah kadÿ parsjûte restû: - 5. Legenda o Indiji gdje rastu pršuti (5th Legend on India where dry beacons thrive)
- .E. Povêda ud_Macarôla tar_škacavèrneg peškatûra: - 6. Legenda o ribarskom duhu i ukletom ribaru (6th Legend on fishing spirit and faithless fisher)
- .Ž. Povêda ud_Bakodlãka tar_mîćeh Malÿtjah: - 7. Legenda o Prabiku i sitnim patuljcima (7th Legend on Big-bull and little pygmies)
- .Dz. Povêda ud_kruôla Zminivèra tar_Zârjah harvâtjeh: - 8. Legenda o kralju Zvonimiru i hrvatskom grbu (8th Legend on king Zvonimir and Croatian emblem)
- .Z. Povêda ud_kruôla Belòva tar_pašoglàveh Uôbrih: - 9. Legenda o kralju Beli i kosookim Tatarima (9th Legend on king Bela and oblique-eyed Tartars)
- .Y. Povêda ud_Frangipânih tar_nevÿrneh Mletjânih: - 10. Legenda o Frankopanima i nevjernim Mlečanima (10th Legend on Frangipani and feathless Venetians)
.A. Povêda ud_Mantràtje tar_slôva Šalamunòva˙
˙˙ Prÿa zacâla ud_ovêg švÿta, ny_bîlo žemjê ninè nebâh, lèh_eš šamôr Sionbôg-Sevÿšna vaõn lÿmb stavâl tar_kolotôrno Unêg edÿne ângeli bìhu parhàli. Sẽy Bôzji lÿmb imÿ uõn kukûrni kolûr caterèć škûrastu sÿnju fârbu ud_morâ. Kakô unê parvànje vrymjâ esû pasivàle, prišlò-eš vrÿme za_storìt sẽy šuÿt. Vaunê vrymjâ Sevÿšna eš_utêl storìt uõv šuÿt taroscé slovÿka va_duÿ tjêdmi (caterèć danàske dvi_šotomâne). Vasẽy parvÿ tjêdmi Sevÿšna eš_storÿl nebâ, žemjû tar_seunê vodê. Vaõn Parvi_dân (kyêš danàski pondÿljak), Sevÿšna eš_storÿl parvê zgôrne nebâ kadÿ štoÿ Sionbôg tar_ângeli, oscé šuêti tar_švetÿce. Vaõn Torri_dân (kyêš danàski utòrak), Sevÿšna eš_udèlal sÿe tòrre nebâ kadÿ štoẽ žvezdÿ tar_undÿ semòve šancè, mÿšec tar_švitlÿce. Vaõn Treti_dân kyêš šrèda, Uõn eš_storÿl zdòlne trète nebâ kadÿ semòve ublâki tar_undÿ pulÿnaj parhâju. Va_cetÿrti dân Sevÿšna eš-storÿl seunê muôri ky_bìše edÿn vèli Sion-Kulàp tar vaunê parvànje vrÿme vamôri esû sevrutàla zacâla ud_žemjê. Vaõn peti_dân caterèć petàk eš_stòrena žemjâ tar_unê kraÿni homorèć Sionzihòd, Morÿe, Semerãye, Polnêbje (caterèć danàs Ažya, Jàprika, Mèrike i_Oštrâlya), oscé kulàpje homorèć Sionkulàp, Semerãn, Polnèbna kulàp, Kulàp Yndrãn, Velemôri tar_inòke mîće morà, artÿni tar_skôpje. Va_šêšti dân kÿeš šubòta, Sevÿšna eš_storÿl va-kraÿnah unê rÿkve, potòke, bujmère, kukûrje tar_yezèri. Vaõn šêdmi dân kÿeš nedÿlja, Sevÿšna bìše trûdan ud_stôreneg dèla tar_sejê komodâl.
Va_dojdûći tòrri tjèdmi Sevÿšna eš_storÿl kôguli, rêstje, zivÿne tar_slovÿka. Vaõn ôšmi dân esu_storène unê mîće kôguli tar_vètje aštèni. Vasÿe parvànje vrymjâ kôguli esu_krèšile oscé koti_rêstje, ma_unê nišuné baćilàli Bogâ tar_Sevÿšna eš_unê potlèn kaštrigâl tar_vakamicÿl. Va_devêti dân Sevÿšna eš_storÿl seunê rêstje, štûpi, darmûne, tarvÿni, ćvêtje tar_potlèn tegâ žemjâ bìše šesnÿa. Vaõn dešêti dân Sevÿšna eš_storÿl seunê zivÿne kòti žvÿri hodêće, pulÿnaj ke_parhâju tar_rybôj ke_plavâju va_morû, yezèrih tar_rÿkvah. Va_jenâjšti dân Sevÿšna eš_poredÿl uõn pardÿš, caterèć seunê šèsno meštô za_štàt va_švÿtu kyõn bìše va_Yndrah tar_unên parvànji pridÿvak bìše Indra-Pÿndia. Vaõn dvinâjšti dân Sevÿšna eš_storÿl va_tên pardÿžu unê parvê yûde na_švojû prispodòbu tar_vaõn trinâjšti dân Sevÿšna eš_nacinêl unên dusêvne yâmni za_menít, ganát tar_ćutít. Va_cetirnâjšti dân Sevÿšna eš_bîl kuntênt zi_fìnjenin dèlon tàr va_nedÿlju sejê komodâl.
Va_seduÿ parvê tjèdmi seunê dèlo bìše šèsno tar_dobrô, mâ va_trèti tjêdmi eš_prÿšal oscé tjârni Sionvrâg-Šaÿta kÿ_eš dišturbâl storÿtvu ud_Bogâ. Seyõn eš_udèlal cùda dišpèti tar_grûbe štvâre kòti unê šyũni, tepćÿni, krÿsi, nalÿvi, bjetêgi, tremênde žmÿni, kàške scemêrne, nylâdi šmardêžne, tjeperÿni, škraplûni, badàve tarnâki, scemêrne petjûrvi tar inòke grubotÿnaj va_vên švÿtu. Taroscè va_unên švÿtu Šaÿta eš_storÿl spod_žemjê unê Zemûni caterèć pakâl kadÿ eš_Šaÿta glavâš ud_tjârneh vrâgih, hûdeh mràtih tar_morÿah, ky_esû undÿ timunàle ziunê šiũni, tepćÿni, nalÿvi tar_bjetêgi. Šaÿta eš_udèlal sÿe Zemûni kòti hudòbnu duplÿcu kûntra Bôzjeh nebâh, caterèć va_tarÿ podâ ud_Zemûnih. Sẽy parvÿ zemũn spod_žemjê esu_unê škùlje, gârmi tar_škarÿni kadÿ va_škurÿni tar_pavucÿni stavâju unê kàške scemêrne, škraplûni, pavùkoj, topÿrje tar_inòke grubotÿnaj. Tòrri srìdnji zemũn eš_uõn fetÿvi Pakâl kadÿ va_tembÿni stavâju unê tjârne vroâgi tar_morÿe˙ Undÿ va_nepristâjnen ugnjÿ sÿe vroâgi pekû zlocêste yûde tar_morÿe unên krÿ tjeperê. Va_trèten zdôlnen zemûnu ud_paklà eš_seunà timunjêra paklèna, kadÿ zibokâ Šaÿti cetÿrdi tremêndi velemràti štoẽ˙ Sẽy mrátt Tohõr eš_timunjêr ud_baršÿnah tar_šmartÿ, uõn tòrri mrátt Tjarmãl eš_timunjêr ud_tepćÿnah tar_gvêrah, trèti mrátt Štrigũn eš_timunjêr ud_šyũnih tar_nivêrah, oscé uõn cetÿrti mrátt Orkũul eš_timunjêr ud_havârjeh tar_vatunÿtvah.
Va_unê vrymjâ Divÿca-Štomorÿna eš_imèla krûnu zi_pêrlami, ma_Sionvrâg-Šaÿta unôj eš_utêl ukràst ve_madrepêrle. Kadâ eš_scapâl nike_pêrle, unêg bìše uyẽl Sevÿšna, Šaÿta eš_pobÿgal tar_unê scapâne pêrle eš_putên zgubÿl. Perkê oscé danàske nocũn va_nebâh eš_vît bliscàvu Štomorÿnu Krûnu zi_perlàmi caterèć Šupère tar_kolotôrno unê koti_mîće pêrle senahòde unê bliscàve màtje nebêšne kòti Vlahÿtje, Malÿtje, Plenÿce, Šparnàć, Mićamàtja iprôć. Potlèn seÿh dišpèti, Sevÿšna eš_kaštrigâl Šaÿtu tàr_eš seunêg transformâl va_enêg tjârneg pàša kyõn nasvalÿto lâje vezân zaõn veli_štûp.
Va_parvànjen švÿtu eš_bìla oscé Mantràća-Macomûya caterèć uõn tremêndi sionvèli žmÿn ziunêh štotÿn mùjah˙ Mâtra-Mantràtja imÿ gloavÿ koti_ràca, koti_pàš, koti_màška, koti_seunê škòti va_švÿtu. Vasẽy parvànje vrymjâ va_tremênda Mantràtja eš_poydàla cùda yûdeh va_švÿtu, oscé šyũni esu_šyunàle tar_morÿe esu_morÿle yâmni ud_yûdeh. Sẽy mudròbni kruõl Šalamũn eš_kapÿl ko_seunê yûde tebìt vàlje perikulàni tàr eš_pitâl seunêg Bogâ za_sê škapulàt. Sevÿšna eš_unên porucÿl naj_seunê dobrè tar_vÿrne yûdi za_sê bukšàt va_švoÿh talârih tàr va_yârbuli ud_noâvih tukâju sinjàt šuêto slôvo Šalamunòvo, caterèć uõn sinjâl ud_žvezdÿni. Kadâ eš_Šaÿta kapÿl cà_eš Sevÿšna prontâl, uõn_eš dìlje pobÿgal va_švojû timunjêru paklènu tàr eš_dâl alârm mejunê mràti, vroâgi tar_morÿah. Potlèn tegâ unâ tremênda gvêra med_Sevÿšnen tar_Šaÿton, caterèć mejunêh nebâh tar_zemûnih sejê zacâla. Unê cetÿrdi velemràti caterèć Tohõr, Tjarmãl, Štrigũun tar_Orkũul esu_dìlje klàli vamòt švoẽ paklène rimèši tar_potlèn tegâ esu_prìšle tremênde tepćÿni, seunê šyũni esu_šyunàle tar_nivêre esu_zibrìle, tremênde krysôj seunê darmûne esu_vazgàli tar_potlèn seunê baršÿni esû žemjû pokrÿle, sekê bjetêgi tar_kratêli yûde esu_morÿle.
Ma_kûntra seÿh hudòbah tar_grubotÿnah paklènih, Sevÿšna eš_zdvÿgal zmôžnost švojû caterèć sẽy Sionmacãn nebêšni. Va_dojdûće nocÿ nebâ esu_prìšle švitlÿe tar_švitlÿe tar_najpòtle unâ žvezdÿna Šalamûna vaunâ zihòdna obzòva sejê skazàla. Unâ_eš krèšila zi_nocÿ va_nocÿ šuê vètja tar_vètja tar_najpòtle nuõc bìše švÿtla koti_dân, aš_žvezdÿna zi_švoÿn repûn eš_zakrÿla seunê nebâ. Kadâ esû recène hudòbi tar_grubotÿni debòto speštàle sẽy šuÿt, kruõl Šalamũn eš_poslâl Sevÿšnen šuõj sinjâl tar_vatên hÿpu žvezdÿna Šalamûna eš_udèlala unû tremêndu bliscàvu kâ_eš bukšàla seunê vÿrne yûde tàr_eš vàlje speštàla Mantràtju oscé seunê žmynôj, grubotÿnaj, mràti tar_morÿe.
Potlèn tegâ Sevÿšna eš_oscé dvitrátt nàmi pošlâl sẽy Sionmacãn nebêšni caterèć žvezdÿnu Šalamûnu. Va_tòrri trátt va_žvezdÿna sejê skazàla kadâ seroÿl noâs Bog_šÿn Išukârst. Va-trèti trátt žvezdÿna Šalamûna tèse skazàt kadâ prÿde vrÿme ud_Rotešvÿta. Va_sÿe dojdûće vrymjâ cùda ud_šûndrah tar_zlotvôrcih tebìdu dicû tar_dobrê yûde morÿle tar_rubàle, oscé silèni glavâši tar_šundrakÿre tebìdu seunê naraciûni ruinàli. Ontrátt teprÿt parvô va_nebâh cùda ud_feralÿtjeh caterèć yâmni ud_mârlih yûdeh koti_Bôzji sinjâl kûntra seÿh hudôbah tar_nepravÿce. Koné bìdu ve_hudòbi finÿle, Sevÿšna teposlàt znocũn nuôve vètje sinjâli koti_unê bliscàve feralÿni barzâjuć prÿko nebâh. Ontrátt Sionvrâg-Šaÿta tevazêt darzavÿnu ud_seunêg švÿta tar_potlèn tegâ vàlje teprÿt Rotašvÿta. Žvezdÿna Šalamûna tesê zinovâ skazàt, unê dojdûće nocÿ teprÿt švÿtle koti_dnì tàr va_vrÿme ud_Rotešvÿta va_žvezdÿna teudèlat tremèndu bliscàvu kâ_te va_hÿpu skorenìt seunê hudòbi, zlotvôrce tar_šundrakÿre. Perkê ud_vê žvezdÿne sebojê sekÿ zlotvôrci, šundrakÿre tar_hudòbne yûdi, ma_dobrÿ tar_vÿrni yûdi senebojê ud_unê kâ_eš zmòžni Sionmacãn ud_Bôzje pravÿce.˙˙
Uõn vêyski špomÿn na_vû povêdu senahòdi oscé va_nebâh, kadÿ eš_žvezdÿtje Mâtre tar_vanên sešvitlÿ seunâ žuezdâ Mantràtja. Vu_povêdu nàmi esu_pravjàli Lucè Dôrcić-Yošamÿa tar_Fabyãn Tomašić-Vêlnić.
.B. Povêda ud_Hayebãja tar_mâtra ud_dazdjâ˙
˙˙ Kadâ_eš va_letÿ vèla šûša caterèć vaõn zjûn tar_zjûl oscé v’agùšt, ontrátt râbi mantràt ud_dazdjâ aš_morebìt prÿde unâ dobrâ godÿzba. Štoâri Bôduli esu_užàli zi_žvezdâh pronoštikàt dazdjê tar_intrâdu oscé va_seunê dàlge letâ. Siõn sinjâl ud_tegâ unên bìše sÿnja švitlÿca Plaušÿca (carekû danàski Jupîter)˙ Va_letâh kadâ unâ bìše vètja tar_bliscàva tebìt vètje dazdjê z’ubÿdnun godÿzbu, mâ va_letâh kadâ Plaušÿca bìše mîća tar_škurÿa kukûrna, tebìt šuhÿe tar_mîća intrâda. Perkê Plaušÿca (alê Jupîter) bìše seunâ imenÿta žvezdâ va_bôdulskoj nebêšnoj bascÿni, oscé koti_Tohôrnica (caterèć sadâ Tramuntâna) kâ_eš imenÿta za_skazàt tohôrnu bandu_švÿta. Va_štolètni bascÿni pri_Bôdulih, parvÿ sinjâl ud_virovàneg dazdjâ valetÿ esû unê màtje nebêšne, caterèć Vlahÿtje, Malÿtje, Plenÿce, Šparnàć tar_Mićamàtja˙ Kadâ va_kjâroj nocÿ unê sevìdu dobrô tebìt štabÿlo tar_šûho vrÿme, ma_kadâ unêh znocũn preš_mÿšeca ni_vît ud_špôrke ârye, tese_vrÿme zminìt tar_tebìt dazdjâ va_dojdûćih dnevâh. Inòki virovàni sinjâl ud_dobrê godÿzbe eš_kadâ sevìdu va_înšuli letìt vÿntje (caterèć danàske càpje).
Koti_siõn šigûri sinjâl za_udèlat Mâtru ud_dazdjâ va_tèplon lètnen dnevû eš_cùt kakô va_šûhoj kampànji eš_zacâl krehátt uõn vèli zjabÿć carekû Hayebãj tar_potlèn zvicèron seunâ cerêda ud_zjàbih šèsno kantâ. Sẽy Hayebãj eš_unâ dobrâ yâmna ud_kampànje ka_petjâ Sevÿšneg Bogâ za_pošlàt ubÿdne dazdjê va_šûhu žemjû. Perkê va_dojdûći škurÿn râbi udêlat Mâtru ud_dazdjâ poli_potòka alê šûheg kalÿtja kadÿ eš_cùt zjàbi krehátt. Va_pasâne vrymjâ prÿa Veleg_ràta, zvicèron esu_užàli undÿ prÿt mladÿtje zi_paklÿni tar_divôjke Bodulÿce zi_kosmânih vlâših na_glavÿ tàr zi_sybàmi ud_zùgve va_rukâh. Zi_tÿn sybàmi unê bìdu sybàle po_šûhi sÿrbi ud_potòka alê po_šûhen kalÿtju, kantâjuć ovû parvànju Mâtru ud_dazdjâ˙ Hajebâje va_potòku lâje, cà_mi tutû lâješ Hayebâje ? – udrÿte_ga zi_pàlicun dàr tutû nelâje ! Mejtên mladÿtje uba_unên bìdu štâli zi_vazgànim paklÿni, tar_ovû Mâtru râbi va_škurÿn visepûti repetàt. Kadâ prÿde seunâ têmba, undâ unê redućà tar_potlèn zjàbi škrôzi nuõc undÿ kantâju. Znocûn tesevît poli_obzòve unâ bliscàva ud_štrÿlah tar_potlèn va_granûtje tese_cùt oscé prihòdni urÿn ud_ròštih, taroscè namêšti šancà jùtra teprÿt tjârne ublâki tar_dàzd. Potlèn takòve mâtre uõn ubÿdni dàzd eš_debòto šigûr tar_unâ dobrâ intrâda ud_tarsjâ tar_kampànje.
Mantràt senešmÿ va_fâlšen zaÿki, aš_takòve fâlše besède mòru parnêšt hudòbi, bjetêgi tar_šmartÿ, bôj sekÿ gân imÿ švoẽ domâtje bahorÿe. Perkê vu_Mâtru ud_dazdjâ râbi vàvik mantràt va_bôdulskih besèdah. Konê_sey prâvimo vanên vlahÿskim besedàmi potlèn neprÿde nìš, aš_Sevÿšna slišÿ šamôr mâtre vanêh parvànjeh gânah ky_esû stôrene ud_Seunêg Bogâ. Seunê Bôzje zaÿki keunê eš_naucÿl noâs ganàt Sevÿšna vanê parvànje vrymjâ bìhu vazglêd hebrãyski, gârski, latÿnški, taroscè bôdulska besèda kâ_eš zapisàna vaunâ parvànja glagôlska bùkvica. Perkê vanê parvànje vrymjâ ubÿdne dazdjê bìhu tocÿle va_primôri tar_înšulah oscé valetÿ, aš_esû težakÿ Sevÿšnen ganàli švoẽ mâtre va_parvànjeh Bôzjeh gânah. Potlèn tegâ esu_prišlÿ va_krâje unê kjête Vlàhi tar_undÿ esu_parnêsli švõj vlahÿski gân, kegâ Sevÿšna netené cùt tar_potlèn tegâ dazdjê va_krâjeh tar_škôljih esu_kalàle tàr va_šûhen letû ninè jur_dobrê godÿzbe.˙˙
Prÿa bìše cùda zjàbih kolotôrno Bàški, homorèć va_Bascânskoj vàli tàr va_Bosarù ud_Velelukè. Va_pasâneh vrymjâh kolotôrno Bàški esûse nahodÿle nikolìke ràce ud_zjàbih. Vanôj Veloj_Rÿki eš_krehàla unâ vèla želèna zjabÿna dobrâ za-ÿšt, taroscè unâ tjârna pokrovàta tar_uõn vòdni yascêr carekû stjũr. Va_bascânskih potòkih tar_bujmèrih eš_krehâl uõn šaràvi tjukàvac tàr va_prolÿtje undÿ bìše cûda ud_tvardoglàvic caterèć mîćih zjàbic zrepûn. Va_darmûni pri_hlâmi na_štûpih eš_krehàla šèsna želèna zjabÿca ku_esû nìki užàli darzàt va_butìlji za_pronoštikàt dazdjê. Danàska švegâ tegâ jur_nÿ, aš_seunê potòki tar_bujmèri kolotôrno Bàške tar_Dràge sadâ esu_scapâni zaõn akvedòt. Noâsu Velu_rÿkvu esu_ruinàli tar_transformàli va_grûbi kanâl ud_bitûna, parvànje vèle kukûri ud_Yezèri tar_Zablàtja poli_Bàške esu_transformàne vaõn kâmp zi_cêlti, taroscè kukũr Bosãr ud_Velelukè sadâ eš_nahÿtan zi_šùton. Perkê sadâ kolotôrno Bàške debòto ni_cùt zjàbi krehátt, jur_ninè vaõn dazdêvni štajôn. Uõn špomÿn ud_vê povêde senahòdi oscé va_nebâh kadÿ eš_žvezdÿtje Hayebãje tar_vanên sešvitlÿ seunâ žuezdâ Buÿmer. Vu_povêdu esu_nàmi pravjàli Lucè Dôrcić-Yošamÿa tar_Fabyãn Tomašić-Vêlnić.
˙˙ Vô_eš seunâ štoâra povêda ud_parvànjeg vêyskog navÿga vaõn Pônt tar_Levânt. Vaunê parvànje vrymjâ štoâri Veyàne bìhu stavâli koti_Matâne navakÿre vazahõy ud_Pônskeh Hlâmi kadÿ_eš unê muõri Mićapônt˙ Undÿ Matâne bìhu navigàli tar_peškàli, taroscè esu_yzdìli kolotôrno na_yzdèneh vanêh zihòdneh pustòših. Kadâ unên eš_prìšlo vrÿme za_âryu zminìt, unên glavâš Harvâtje Marjakÿr eš_dâl prontàt unê šèsne noâvje ud_šedmòri vèle mihyrûni (caterèć danàski jadrîlci) ky_esû sezvâle˙ Sionãv ud_marjakÿra, parvãd Šuêra, vèli Dragãar, štoâra Noavÿna, Mićanãv, duplÿca Dvõydi tar_uõn šêdmi cigòvo ymê eš_pozâbjeno, aš_seyõn eš_putên potunÿl. Jenôg šèsneg dnevâ va_protulèti, seunê navakÿre esû zakantàli švojû goângu ˙˙Marjàni – Marjàni˙˙, sekâ šûrma sejê imbarkàla va_švojû noãv tar_esû udmolàli cìme va_pôrtu, oscé esu_udpârli mihÿrje (caterèć danàska jadrâ). Ontrátt seunê noãvje bìhu šlećà tar_potlèn unê esû mihyràli letodân škrôzi šète muõri šuê do_segâ Karkâ. Va_semû dàlgen navÿgu seunê nebêšne navodÿla unên bìhu žvezdÿ tar_nasvalÿto Tohôrnica (caterèć danàska Tramuntâna)˙ kadâ esu_pârtili va_Tjarnemorù unâ eš_bîla zâda po_karmÿ, ma_kadâ esu_arivàli va_Sinjemorù unâ eš_bîla šprÿda po_prôvi.
Parvô esu_mihyràli vapolnèb zi_bùron va_jadrâh škrôzi unê Bùke ud_Hiršôna tar_esû vlêzli va_unê vètje Tjarnemôri, kadÿ eš_vît va_zihòd unê vàrhe šenygàve ud_Pônskeh Hlâmi. Undÿ esu_pasàli lajunâ artÿna Hiršôn, Dunãyške kukûrje tar_Pônske krâje, kadi_nÿ vètjeg pôrta ninè nãvih. Potlèn esu_pasàli lajunè Pônske-Uri, oscé unê mîće muôri carekû Mejpônt tar_škrôzi Pônske Bùke esu_vlêzli va_unê teplè Garskemôri (caterèć danàs Egêjsko môre), kadÿ navigâju tar_peškâju unê gârske noãvi. Undÿ esu_pasàli lajunà vèla artÿna Hatÿa, mejunê Gàrske Skôpje tar_unâ vèla înšula Kandÿa. Undÿ va_Gàrsken morù esu_imèli havârje, perkè unên šêdma noãv va_nivêri eš_potunìla tar_unê navakÿre pjutòšto esû sezbarkàli vaunâ înšula Kandÿa tar_undÿ bìhu oštàli zyvìt mejunêh Kandyâneh. Undÿ va_Gàrsken morù esû se_komodàli niko_vrÿme tar_potlèn esu_šlićà.
Inòki šeštòri noâvi potlèn Kandÿe esu_zilêzli zi_Garskemorà tar_esû vlêzli vaõn kulàp ud_Velemorà (caterèć danàske Mediterân), oscé undÿ esu_pasàli lajunâ Artagârska (caterèć danàska artÿna Peloponêž) tàr poli_valâde ud_Korÿnta. Undÿ esû pjutòšto navigàli dàlgo ud_krâjeh, kadÿ unên bìhu peyãr tar_padrôn uõn Khulàp tar_Macarôl, ky_unên eš_sigurâl cûda rybôj za_ÿšt. Kûntra ovêh dobrêh yâmni, unê esû popadàli tar_ruinàli hudòbne mòrne mràti kakô Štrigũn tar_Orkũul zi_šyûnih, nivêrah tar_vèleh marètah. Kadâ esu_pasàli uõn kulàp ud_Velemorâ, unê esû mihyràli lajunâ artÿna ud_Artalÿah tar_esû vlêzli vaunê Sinjemôri, caterèć danàske Môre Adriânsko. Undÿ esû šèsno navigàli vatohôr z’jûgon va_jadrâh lajunê Krâje Vlahÿske tar_mejunê šèsne skôpje ud_Delmatÿe, kadÿ eš_vît vatohôr unê vàrhe šenygàve ud_Vlahÿskeh Hlâmi. Najpòtle esu_pasàli mejunê înšule Ošôr tar_Velaskopâl tar_spodžimÿ šeštòri noãvi esu_prišlÿ vaõv Kvarnâr, kadÿ_eš vazahõy unâ artÿna Yštrâ tar_vazihòd helãm Belevÿć.
Sẽy navakÿre zisebûn esu_parnèšli oscé Gan-Veyãn tar_glagôlsku bùkvicu vaõv Kvarnâr. Ve_navakÿre ovdÿ esu_finìli šuõj dàlgi navÿg tar_esû sezbarkàli sekÿ noãv va_jenôj înšuli ud_Kvarnarà˙ Harvâtje Marjakÿr zi_švoÿn mihyrûnen Sionãv eš_zibrâl za_stavàt sionvèli skopãal Khârk. Kadâ Matâni navakÿre bìhu parvÿć prišlÿ naõn skopãal Khârk, sÿa înšula ontrátt ny_bîla kamênska koti_danàs, leh_bìše pjutòšto pokrÿta zi_želènun tarvûn kadÿ eš_pâšlo cûda žloâteh kÿšjeh keunê eš_têndila unâ šèsna Divÿca va_bokâni barhâni. Matâne esu_utêli undÿ storìt švoẽ ûri tar_Divÿca eš_unên zibràla šèsno meštô za_zidàt poli_bujmèra z’vodûn, vaõn sionzihòdni ârt ud_Karkâ carekû Sokuõl. Meytên Divÿca eš_unên zikratìla setornàt tar_gledìt unê žloâte kÿšje, ma_Matâni nišuné baćilàli uõv impâć. Kadâ unê esû_se ubarnùli, seunê kÿšje va_hÿp esû_se transformàle va_unê bokâne kôguli tar_potlèn tegâ siõn skopãl Khârk eš_pjutòšto kamênski. Potlèn navakÿre esu_rabìli ve_kôguli za_zidàt švoẽ Uri-Kvorÿta.
Navakÿre Matâni va_artÿne Sokuõl poli_bujmèra parvô esu_udèlali švojû Vardÿnu tar-uõn têmpal (caterèć ćrÿkvu) tar_kolotôrno tegâ esu_storÿli švoẽ hÿše vaunê Uri-Kvorÿta (caterèć danàska Korîntija). Vasẽy šèsne ûri Matâni esû srÿćno zyvèli škrôzi dojdûće sêkuli šuê do_jenê vicère valetÿ, kadâ sejê skazâl uõn grûbi sinjâl koti_šamâna žuezdâ Tjarmãl va_polnèbni obzòvi. Matâni nisuné zvêdele sẽy cavjèni sinjâl ud_dojdûće hudòbi, ma_jutrôn zi_Sinjemorà eš_mihyrâl uõn tjârni šundrôn tàreš_akoštâl zipòd Urih_Kvorÿta. Unê šûndre esû sezbarkàle tar_unên šundrakÿr eš_prâvil Matânen ko_šûndre imê jenôg martvÿna tàr eš_iskâl aš_mòru unêg pokropìt vaõn têmpal tar_unêg pokopàt va_gràdnen gajèni (caterèć danàske cimìter).
Dusêvne Matâni esû ovû môlbu pryêli tar_šûndre zi_mihyrûna esu_zbarkàli unû vèlu kasèlu ku_esû parnêšli vaõn gràdni têmpal. Undÿ esû seslègli debòto šuÿ kurjôži gradâri za_vît ceremôniju, ma_šûnde esû zibùha udpârli unû kasèlu ka_bìše polnâ ud_sekôg orùzja. Ontrátt esû šûndre scapàli macâne tar_sjùlice va_kasèli tar_esû popàli seunê Matâne va_ovên têmplu. Taroscè kolotôrno têmpla va_Urih-Kvorÿta esû udèlali tremêndi pobõy tar_seunê gradâre esû pjutòšto vamorÿli. Potlèn esû ve_šûndre oscé vazgàli Uri-Kvorÿta tar_debòto šuê hÿše esu_ruinàli, taroscè danàska Uri-Kvorÿta esû najvêtja ruÿna na_înšulah ud_Sinjemorà. Unê cavjène potòki zi_karvicÿnu ud_zaklàneh tar_yadôvneh gradâreh esu_tocÿli škrôzi dojdûće dnevâ ud_gràdneh ruÿnah šuê do_morà va_vàlah ud_Velelukè tar_Malelukè. Kadâ esû šûndre rubàle tar_zvarnùle Uri_Kvorÿta, najpòtle unê esu_šlićà. Rÿdki yadôvni Matâni ky_esû se_bukšàli, alê ontrátt esu_stâli zvan_ûrih tar_esû pasàli ždrâvi, potlèn esu_pobÿgli ćà tar_unê esu_snovâli danàske stanÿšća na_Karkû ud_Bàške do_Omÿsja.˙˙
Va_navakÿrna povêda eš_špecyâlna ud_vêyske bascÿne vaõv skopãal Khârk tar_unâ danàska ny_požnàta va_inòkeh Adriânskih înšulah. Vêyske špomÿni ud_ovê povêde senahòde oscé va_polnèbneh nebâh, kadÿ eš_valetÿ cavjèna žuezdâ Tjarmãl. Oscé žvezdÿtje Noãvi-Matâne senahòdi poli_polnèbne obzòve tàr va_unên esû žvezdÿ Marjakÿr tar_Navakÿr. Taroscè poli_polnèbne obzòve esû žvezdÿtje Šûndre tar_vanêh sebliscê žvezdÿ Šundrôn tar_Šundrakÿr. Vu_povêdu nàmi eš_pjutòšto pravjâl Fabyãn Tomašić-Vêlnić.
.G. Povêda ud_Ćavjèneh kerôlih tar_orkatûrih˙
˙˙ Vô_eš seunâ štoâra povêda ud_parvànjeg bôdulskog navÿga škrôzi unê zahôjne morâ tar_vèle kulàpi vaõn mejonvÿk. Kadâ esû Matâne navakÿre prišlÿ vaunê skôpje ud_Sinjemorà, potlèn nìkeh vrymjâh esû sebàtili zi_Talyânih tar_Morèškeh šûndrah. Perkê esû renovàli švoẽ domâtje noâvje, taroscè esû udèlali nìke nuôve tar_vètje mihyrûni (caterèć jadrìlci) za_navigàt škrôzi vèle kulàpje. Unên glavâš Harvàtje Marjakÿr potlèn eš_zibrâl šedmòre zmòžne mihyrûni˙ Sionãv, Dragãar, Marjãan, Noavÿna, Mićanãv, Dvõydi tar_Šuêra. Va_seÿh noâvih esu_prontàli vèle provÿšte za_uõn dàlgi navÿg tar_seunû spravÿtbu za_drevnÿnu tàr za_renovàt noãvi. Jenôg šèsneg dnevâ va_protulèti ve_navakÿre esû zakantàli švojû goângu ˙˙Marjàni-Marjàni˙˙ tar_sekâ šûrma sejê imbarkàla va_švojû noãv, oscé esû udmolàli cìme tar_udpârli mihÿrje. Šedmòri noâvje bìhu mihyràle vapolnèb zi_bùron va_jadrâh lajunâ Delmatÿa tar_Krâje Vlahÿske. Poli_Artalÿah esû zilêzli zi_Sinjemorà tar_esû vlêzli vaunê Velemôri (caterèć Mediterân). Undÿ esû setornàli vazahõy tar_esû mihyràli škrôzi unê Bùke Talyâne tar_Muõri Talyâne (caterèć danàs Mesîna i_Tirênsko môre), kadÿ eš_vît vatohôr unê vàrhe šenygàve ud_Hlâmi Talyâneh. Potlèn esu_pasàli lajunâ înšula Kirnÿa tar_Skôpje Orkùle šuê do_unê vèle Artÿne Hybêrne (caterèć danàska Spànja). Undÿ esu_pasàli škrôzi unê Bùke Zahôjne (caterèć Gibraltâr), kadÿ esû zilêzli zi_Velemorà tar_esû vlêzli vaõn vèli Kulàp Semerãn. Vanên esû oscé ošervàli nike_vèle orkùli ky_esû hitàli kužêli tar_keunê bìhu prispodòbne zi_seÿh noâvih.
Ontrátt bìhu dvôydili aš_tesê tornàt, alê terêšt naprÿd tar_undÿ esû_se nìko vrÿme komodàli. Nìki Murlâki delmatÿni zi_krâja (caterèć Vlàhi), ky_nišuné bili vÿšbi za_vê vèle kulàpi tar_šyũni, undÿ esû sezbarkàli zi_šûrmah tar_esû oštàli va_morèških stanÿšćah, oscé undÿ esû_se uzjenìli zi_tjârnimi Môricam. Inòki noâsi Bôduli zi_Kvarnarà ky_bìhu vÿšbi va_gûstih fortunâli tar_domâtjeh šyũnih ud_ bùre, oscé undÿ nišuné štrahuràli ma_pjutòšto esû šigûro navigàli škrôzi unê šyũni tar_vèli kulàp. Unê esû potlèn mihyràli lajunê Krâje Morèške tar_Skôpje Morèške, kadÿ inòke noâvi zi_morèških nilakÿreh esû capivàli rybôj. Zi_nepristâjnih zihòdnih vètrih va_jadrâh, potlèn tegâ esû mihyràli vazahõy škrôzi sionvèli Kulàp Semerãn. Seunê navodÿla za_darzàt ròtu ud_navÿga va_kulàpu unên bìše va_dnevâh šancè tar_znocũn unâ žuezdâ Tohôrnica (caterèć Tramuntâna) kâ_eš unên stavâla nepristâjno po_drìton bokû. Škrôzi myšecdân ud_segâ kulàpneg navÿga nišuné ošervàli nyenû noãv plavàt niné kalùbi parhàt. Potlèn jenôg mÿšeca navigâjuć škrôzi nepristâjnu kulàp esû potrosìli seunû sprâvnu provÿštu caterèć esu_poÿli baškotÿni, parsjùti tar_šÿr, oscé esû zipÿli šuê vinô zi_bjècvah tar_mišÿnah. Potlèn tegâ bìhu pjutòšto alšèti, aš_esû šamor capivàli rybôj tar_esû pÿli dazdenÿcu. Ontrátt esû debòto zgubìli šperâncu za_prÿt na_nìku kraÿnu, ma_intânto esû seupàli ko_ninè šuê propàlo.
Vapârvo jenôg dnevâ esu_ošervàli vaõn kulàp keterkê kalùbi letÿt, ky_esû sinjâl ko_nìke krâje morubìt bližû. Potlèn va_jenô granûtje zinêh parvÿh ždràkah ud_šancà esu_ošervàli vazahõy unê mîće skôpje Semerÿtje (? morebìt Bermûdi alê Miće_Antîli ?). Uõn pilòt va_parvÿ noãvi Šuêra kÿ_eš šigurâl ròtu ud_navÿga, va_tên hÿpu eš_dìlje krišćâl koti_mûnjeni˙ Telafêrma-a-a, skôpje vazahõy !! Šuÿ dišperâtni navakÿre ky_esû ontrátt pjutòšto špâli, esû_se zibùha stâli tar_esû tèkli na_prôvu alê na_yârbuli za_vît sẽy skonsũn ud_unê dàlge bludÿtve škrôzi sionvèli kulàp. Zâda veh_mîćeh kamênskih skôpjah esû vâlje prišlÿ mejunê vètje Inšule Semêrne, kadÿ bìhu oscé skuntràli unê cavjène peškatûri caterèć Semerâne (alê danàske Indiâni ?), ky_esû capivàli rybôj va_Semèrnen morù. Navigâjuć zmèd seÿh Skôpjah Semêrneh (morebìt Karîbi ?), ve_mihyrûni najpòtle esu_arivàli par_unê vèle kraÿne Semerãye (morebìt Mèrike ?). Potlèn segâ dàlgeg navÿga tar_jenôg mÿšeca ud_alšètve, undÿ va_telafêrmi esû_se parvÿć šèsno naÿli tar_napÿli frìške vodê, oscé undÿ bìhu_se nìko vrÿme komodàli. Potlèn tegâ esu_šlićà tar_esû mihyràli lajôn Semerãy šuê do_jenê vele_bùke. Kadâ_eš uplimàlo, škrôzi ve_bùke esu_vlêzli va_jenû vètju rÿkvu (? morebìt Orinôko alê Laplâta ?). Undÿ esu_navigàli vazahõy lajõn Kukûr-Zahõy (morebìt Amazôna ?) šuê do_unê škuribânde mej_darmûnih kadÿ bìhu vèle plitvâci zi_silènih kurênti tar_nybîlo podòbno za_navigàt naprÿd. Perkê undÿ bìhu stâli za_dàlge vrymjâ.
Kolotôrno unêh bìhu vèle darmûni tar_seunê kukûrje zi_kaškÿnah, kokodrÿlih tar_inòkeh žvirÿnah, oscé na_štûpih bìhu cerêde ud_šîmjah tar_papagàlih. Naprÿd vazahõy eš_bîlo vît unê vÿšne vàrhe šenygàve ud_Semêrneh Hlâmi (morebìt muntànje Kordiljêre ?). Va_sušèdnih mîćeh vâsih kolotôrno ve_rÿkve esû stavâli cavjène dible_yûdi, ud_kêh esu_pryêli cakòd za_ÿšt, taroscè esu_kapÿli ko_mejunê vàrhe vazahõy senahòde inòke vètje stanÿšća tar_ubÿdne ûri zi_kerôlih. Dìble yûdi va_vêh vâsih nišuné têndili kampànju, ma_esû pjutòšto ÿli sprâvne frùti va_darmûnih tar_esû capivàli rybôj va_rÿkvi tar_kukûrjeh. Ontrátt bìše uõn grûbi stajôn ud_nepristàjneh ubÿdnih dazdêvjah tar_siõn okolÿš kolotôrno bìše khâlni, caterèć_ni za_hodìt ninè za_navigàt. Kadâ_eš sÿe vèle dazdèvje pasàlo tàr_eš undÿ prÿšal šesnẽy stajôn, navakÿre esû_se gènuli tar_esû navigâli tar_peškàli alãy rÿkve. Undÿ esu_uyêli uõn šuhẽy helmàc poli_rÿkve tar_potlèn esû kolotôrno posÿkli darmũn za_udèlat storÿšća tar_drevnÿnu kojû esu_rabÿli za_storìt bârke tar_drêvne hÿše za_stavàt, oscé va_rÿkvi zipòd hlamcà esû udèlali uõn portÿć za_noãvi.
Inòki dešetôrje mlàji tar_kurâjni medunêh esû oscé provàli hodìt naprÿd vazahõy˙ Prÿko vèleh pustòših tar_badàvih tarnâkih esû najpòtle prišlÿ šuê do_podgôrja ud_Semêrneh Hlâmi. Potlèn esu_pasàli škrôzi nìkolike sÿrbe tar_galbòke gêti, oscé esû_se civeràli medunê štràmbe vàrhe kadÿ esu_letÿli unê vele_šupÿni. Najpòtle esu_prišlÿ par_unê vàrske yezèri, kadÿ bìše unâ šèsna kampànja tar_particèle ubgrâjene zi_kamênskim gromàcami, spodòbno nàsimi kampànjam poli_Sinjemorà. Undÿ Semerâne esu_têndili hamantũr, pomidôri, kumpÿrje tar_fazjôli, oscé loparÿni tar_badàve nôpali. Za_bloâgo par_unêh darzê nìke vlasàve bèštye kòti vèle kozê, ma_esû šùte preš_karnàcih. Undÿ bìhu oscé vètje stanÿšća ud_cavjènih gradâreh va_kamênskim hyšàmi, taroscè jene_vèle tar_ubÿdne ûri zi_šèsneh palacûnih, kadÿ esû unê žloâte gâta ud_Cavjèneh kerôlih. Ve_Semerâne prÿa nišuné nigdÿr ošervàli spodòbne bokâne yûdi, ma_esû intânto ve_navakÿre šèsno pryêli tar esû undÿ dobrô ÿli tar_pÿli. Ontrátt dešetôrje navakÿre bìhu unÿn šèsno kantàli tar_kuntênti Semerâne esu_guštàli tar_švoẽ verêsi tancàli. Potlèn ve_navakÿre esû_se undÿ oscé zakonìli zi_cavjènim divÿcam Semerÿcami, taroscè bìhu tutû zi_dicûn dàlgo stavâli tar_dobrô zyvèli.
Inòki navakÿre bìhu pjutòšto oštàli poli_rÿkve tar_noâvih, kadÿ esu_stâli naõn helmàc tàr va_portìću. Va_kukûrneh darmûnih kolotôrno esu_dziràli va_mîćih kaÿći tar_pašâje za_peškàt škrôzi vaplêtih kìtah tar_tartÿnah esu_zdèlali zi_rankûnih tar_topôrih. Ma_vrymjâ undÿ nišuné bîle ždroâve, aš_škrôzi pòlak letâ esu_duràle hudòbne dazdêvje tar_šuê kolotôrno bìše mokrô tar_khâlno. Taroscè seunê kebârje tar_inòke nylâdi unêh esû nepristâjno popadàli tar_tjeperÿli. Perkê unêh esû undÿ morÿle ražlìcne bjetêgi tar_unê esû zacâli vamÿrat. Parvÿ eš_mârl uõn štarẽy Harvâtje Marjakÿr tar_potlèn unêg oscé jur_nìki navakÿre. Potlèn seÿh hûdeh sinjâli, inòki navakÿre esû_se štufàli tar_bìhu utêli ća_pobìć tar_sevarnùt domôv va_švoẽ šèsne Sinjemôri. Najpòtle esû renovàli cetÿrdi parvànje mihyrûni tar_vanêh esu_sprontàli ubÿdne provÿšte, oscé koti_špomÿn symjâ ud_ hamanturà, fazjôla tar_nôpalih. Kadâ eš_skonsâl uõn kjêti štajôn ud_dazdêvjeh, vaõn šèsni šancèni dân šuê navakÿre va_portìću poli_hlamcà esû_se imbarkàli va_švoẽ noãvi tar_esû pârtili zduõlu zi_kurênton alãy rÿkve šuê do_morà.
Kadâ esu_prišlÿ va_Semêrnu Kulàp, nepristâjne zihòdne vètri undÿ bìhu impaćàli navigàt drìto vazihòd špràm Velemorà. Perkè esû vapârvo mihyràli vatohôr lajunà kraÿna ud_Semerãya, oscé medunê Zahôjne Šadrÿni tar_Skôpje Semêrne esu_prišlÿ šuê do_Artasemêrah (morebìt Florîda ?), kadÿ eš_vît tarÿ vètje înšule caterèć Vela_Semêra, Medsemêra tar_Mîća Semêra (morebìt Kûba, Haîti i_Porto-Rîko ?) tar_undÿ esû_se nìko vrÿme komodàli. Potlèn ve_artÿne unê zihòdne vètri najpòtle esu_kalàli tar_frìško vrÿme sejê prominÿlo. Z’inòkih zahôjnih vètrih va_jadrâh, undÿ esû_se ubarnùli vazihòd tar_bìhu mihyràli škrôzi Semèrnu Kulàp. Potlèn esû pasivàli alãy înšule tar_artÿne šenygàve kadÿ va_kalÿgu stavâju Tohorâne, oscé vidêli marîni tar_bokâne madvÿdi. Undÿ esu_navigàli lajunâ înšula Baršÿnah, Mićatudôr, Artudôrna, Arta-Geldÿška, šuê do_Hybêrneg morà, kadÿ eš_vît vazihòd unê vàrhe šenygàve ud_Hybèrneh Hlâmi. Ontrátt esu_skuntràli tudôrne tar_geldÿške noâvi zi_orkatûrih capivâjuć seunê orkùli tar_orkulÿni, ky_unêh esu_kletràli vapolnèb na_ròtu do_Velemorà. Potlèn tegâ esu_navigàli kolotôrno unê vèle Artÿne Hybêrne, oscé škrôzi Bùke Zahôjne esu_zilêzli zi_Semèrne Kulàpi tar_esû vlêzli va_Velemôri. Zi_dobrÿh kurênti tar_zahôjneh vètrih va_jadrâh undÿ esû drìto mihyràli vazihòd lajunê Krâje Morèške, kadÿ eš_vît vapolnèb unê vàrhe šenygàve ud_Morèškeh Hlâmi, šuê do_Artamorèške kadÿ ve_hlâmi finîvaju tar_vapolnèb esû unê vèle Morèške Pustòši. Potlèn Artamorèške esu_pasàli poli_Artalÿah tar_undÿ esu_zilêzli zi_Velemorà tar_esû vlêzli vaunê šèsne Sinjemôri. Navigâjuć lajunê Vlàske Krâje tar_înšule ud_Delmatÿe, najpòtle esu_arivàli vaõn Kvarnâr.
Siõn sẽy navÿg esû navakÿre zapisàli zi_glagôlskim bùkvicami va_švôj navakÿrni zjurnâl, ma_potlèn šmartÿ ud_Harvâtje Marjakÿra, inòki navakÿre esû unêg zgubìli. Kadâ esû setornàli domôv, domâtje Bôduli bìhu inkantâni tar_unêh nišuné požnàli, aš_vê navakÿre jur_bìhu štarẽy tar_seunê kosmàti zi_vèleh ûsjeh. Perkê ve_Bôduli esu_menÿli dar_vê ruinâne noãvi esû šundrôni tar unêh tepopàst tar_rubàt niki_šûndre. Unên šÿni tar_htjère mejtên esu_krèšili va_yûde tar_màtere zi_vnùkih tar_inòke zelmâni esû ve_navakÿre debòto pozâbili. Preš_novitâdi potlèn tulÿkeh letâh, unê esû pjutòšto menÿli ko_vê navakÿre esû skonsàli tar_šlì afôndo, alê almèno esu_oštàli stavât va_nìkih yuškâneh stanÿšćah. Ontrátt esû_se ve_navakÿre naÿli, ubrÿtvali, poredÿli tar_esû šlì na_unû velu_mâšu za_zafalìt Sevÿšnen kÿ_eš unê têndil tar_bukšâl. Potlèn esû oscé udèlali unû šèsnu fèštu kadÿ esu_ÿli, pÿli, kantàli tar_tancàli.˙˙
Va_povêda eš_špecyâlna ud_vêyske bascÿne kolotôrno Bàški tar_danàska ny_požnàta na_inòkeh Adriânskih înšulah. Unê vêyske špomÿni ud_vê povêde senahòde oscé va_nebâh, kadÿ esû unê žvezdÿtje Orkulÿtje tar_vanêh sešvÿtle žvezdÿ Orkulÿna tar_Sionorkûl. Taroscè senahòde inòke žvezdÿtje Šedân-Bròdih (caterèć danàs Vele_Kâri), kadÿ sebliscàju šedmòre žvezdÿ ˙ Sionãv, Dragãar, Marjãn, Noavÿna, Mićanãv, Dvõydi tar_Šuêra. Vu_povêdu nàmi eš_pjutòšto pravjâl Fabyãn Tomašić_Vêlnić.
.D. Povêda ud_Yndrah kadÿ parsjùte restû˙
Va_trešântna tar_štoâra povêda ud_bôdulskih navakÿrah vaõn Kulàp Yndrãn eš_dêlon pozâbjena, aš_unê finjenìca eš_jûr zgûbjena tar_šamôr unê parvÿ dêl eš_kunšervân. Homorèć štoâri bôdulski navakÿre ky_esû prÿa mihyràli na_onû bându švÿta, semòru spamètit zi_vêyske bascÿne ud_nìkeh parvànjeh ymjâh kolotôrno Kulàpi Yndrâne. Va_unê parvànje vrymjâ prÿa storÿtve ud_vapôrih tar_prÿa udpârteg kanalà ud_Sûeza kyeš_fìnjen kolo_letâ miljâr ošanstotÿn šedandesêtog, štoâre mihyrûni bìhu navigàli špràm Yndrah (caterèć danàska Indija) kolotôrno unê kraÿni ud_Morÿah vaõn Kulàp Yndrãn. Va_unê vrymjâ ud_mihyrûneh seunê pôrti ud_Yndrâne Kulàpi bìhu Gôa va_zihòdnih krâjeh ud_Yndrah tar_Šingapûr vaunê Bùke Yndrâne. Vaunê vrymjâ sẽy navÿg va_Yndre kolotôrno Morÿah biše_durâl tritrátt dalgÿe lèho uõn navÿg ud_Bùke Zahôyne alãy Skôpje Zahôyne drìto va_Mèrike. Noâse navakÿrne zjurnâli ontrátt esû sepisàli pjutòšto va_bôdulskih besèdah zi_glagôlskimi bùkvicam, ma_potlèn unê esû pohìtali kako_šmèti va_šufìti tar_danàska esû pjutòšto zgûbjeni.
Štoâri mihyrûne zi_Sinjemorà va-tên navÿgu bìdu vapârvo mihyràli škrôz unê Velemôri vazahõy tar_esû pasàli unê Bùke Zahôjne (caterèć danàs Gibraltâr). Potlèn bìdu mihyràli vapolnèb lajunê Krâje Morèške tar_Skôpje Morèške, oscé alãy Zahòjne Morÿe tar_Medmorÿe (caterèć Gvinêja i_Kôngo) kadÿ stavâju unê tjarnàći taroscè lefânti, lyũni tar_inòke polnèbne žvirÿni. Poli_Artapolnèbi (caterèć Kaplând) bìdu setornàli vatohôr tar_esû navigàli lajunê Zihòdne Morÿe šuê do_Artamišÿreh (caterèć danàska Somâlya), kadÿ esû unê Bùke Mišÿrne za_rêšt va_Zdolnemôri (caterèć danàs Cavjèno môre). Undÿ štoÿ unâ Mišÿrna Skopãl (caterèć Sokotra) tar_vazahõy eš_vît unê vàrhe ud_Mišÿrneh Hlâmi (caterèć Abešÿnija). Potlèn tegâ esû setornàli vazihòd tar_esû mihyràli lajunâ Mića_Morÿa zi_vèleh pustòši (caterèć Arabÿa), kadÿ esû Bùke Peršyâne za_rêšt va_unê Muõri Peršyâne. Ud_tegâ vazihòd esu_mihyràli kolotôrno unê vèle artÿni ud_Yndrah kadÿ esû unê Šadrÿni Yndrâne tar_Mićaÿndra (caterèć înšula Cejlôn). Potlèn esu_prišlÿ poli_Kukûri Yndrâneh (caterèć danàske Bengâl) kadÿ navigâju tat_peškâju Indrâne va_mîćih bârkah tar_undÿ eš_vît vatohôr unê vÿšne vàrhe šenygàve ud_Hlâmi Yndrâneh (caterèć danàs muntànja Himalâja). Nìki bìdu mihyràli oscé vazihòd Zadÿndrah, kadÿ esu_pasàli lajôn Artyndrân tar_škrôzi unê Bùke Yndrâne (caterèć Malâja i_Šingapûr) bìdu prišlÿ medunê Skôpje Yndrâne (caterèć Indonêzia).
Undÿ serê vazihòd na_Sionkulàp (caterèć danàs Paćîfik) tar_vatohôr serê za_Kitãy tar_Artazihòd, unù Kitâjnu Skopãl tar_Skôpje Zihòdne (caterèć danàska Formôza i_Japôn), kadÿ stavâju unê pašoglàvi Kitajâne tar_inòki Zihodâne. Keterkÿ bìdu mihyràli taroscè vapolnèb ud_Skôpjah Yndrâneh, kadÿ eš_unâ vela_kraÿna ud_Polnêbja (caterèć danàska Oštrâlija) zinê Sinjehlâmi lajunê zihòdne krâje, taroscè sušèdne înšule Mićapolnèb, Velapolnèb tar_unê Zihòdne Šadrÿni. Najpòtle šamôr nìki rÿdki bìdu prišlÿ meyõn vèli Sionkulàp kadÿ esu unê Skôpje Kulàpne, taroscè cùda ud_mîćeh skôpjah homorèć Seunê Šadrÿtje (caterèć danàs Polinêzia) ky_esû pjutòšto stôrene ud_vèlih korãyeh. Potlèn seÿh naprÿd vazihòd eš_samôr uõn tremêndi Sionkulàp šuê do_Semerâjeh tar_undÿ nimané skôpjah, kadÿ noâse navakÿre pjutòšto nišuné mihyràli prÿa vapôrih tar_ninè prÿa udpârteg kanalà ud_Panâme. Prÿa vapôrih, Sûeza tar_Panâme, siõn navÿg ud_Sinjemorà tar_škrôzi Sionkulàp kolotôrno švÿta zi_mihyrûneh bìše durâl mar_letodân. Perkè šamôr ketarkÿ rÿdki Bôduli ontrátt bìdu mihyràli zi_zihòdnih vètrih kolotôrno švÿta, caterèć škrôzi Semêrnu Kulàp lajunê Skôpje Zahôjne tar_Polnèbne Baršÿtje bìdu prišlÿ va_Zdôlnu Semerãy (caterèć danàs Teple-Mèrike), oscé škrôzi unê Bùke Polnèbne ud_Magelâna mejunà Bârša Polnèbna tar_Zahôjne Pustòši bìdu vlêzli va_Sionkulàp, tar_škrôzi Seunê Šadrÿtje, Kulàp Yndrãn tar_Semerãn najpòtle bìdu sevarnùli vaunê Velemôri tar_Sinjemôri.
Kadâ esu_prišlÿ vapôri tar_nuôve vrymjâ, ve_bôdulske ymjâ kolotôrno Yndrâne Kulàpi danàska esû pjutòšto pozâbjene. Potlèn tegâ vèleg navÿga kolotôrno Kulàpi Yndrâne, unâ finjenìca ud_vê povêde eš_debòto zgûbjena tar_pozâbjena, aš_tutû esû kunšervàne šamôr keterkê navodÿla. Homorèć koti_vêyska bascÿna zi_vê povêde eš_oštàla unâ finâlna provêrba˙ Ubÿdno kòti Indra-Pÿndia kadÿ parsjùte restû. Va_vôj povêdi Indra-Pÿndia bìše sionšèsni pardÿš ud_ovêg švÿta, kadÿ va_vèlih darmûnih unê štûpi restû zi_parsjùti na_kitàmi, keunê râbi šamôr pobÿrat tar_ÿšt. Va_povêda eš_špecyâlna ud_vêyske bascÿne na_Karkû kolotôrno Bàški tar_danàska ny_požnàta inodÿ na_Adriânskih înšulah. Unê fètice ud_vê povêde bìhu pobÿrane ud_keterkÿh navakÿreh, ma_nyedân jur_ninè vedêl seunû povêdu zi_finjenìcon.
.E. Povêda ud_Macarôla tar_škacavèrneg peškatûra˙
Va_bôdulska povèda ud_nylòve eš_debòto zgûbjena tar_pozâbjena, aš_danàs eš_mãykoli kunšervâna unê urùdba, oscé nike_mîće fètice tar_keterkê navodÿla. Siõn okolÿš ud_vê povêde eš_Sêynska Bùka mejõn skopãal Parvÿć tar_Khârk. Ovdÿ eš_seunâ peršôna uõn škacavêrni nilakÿr (caterèć danàs peškadûr), ky_sejê vazêl zi_divôjkun ud_Bàške, ma_jû eš_napušćâl tàr_eš utêl drùgu vazêt. Perkê va_parvâ divôjka eš_znêla zi_švoẽ rukê njegòvu vêricu, šlà_eš zi_kaÿćon do_Sêynske Bùke tàr_eš undÿ hìtila vêricu vamôri beštimâjuć˙ Nâj_te muõri poÿlo kòti vu_vêricu! Sẽy škacavêrni peškatûr taroscè ny_utêl dàt unê dizmâri za_ćrÿkvu Švêtog Mikùle poli_Sẽynske Bùke, kÿ_eš padrôn ud_bôdulskih peškatûri. Za_šuẽ ve_grÿhe, Sevÿšna eš_unêg tremêndo kaštrigâl, aš_unêg ny_pošlâl va_paklène zemûni mâ_eš unêg klâl vaõv mòrni pakâl ud_Sêynske Bùke. Potlèn švoẽ šmartÿ va_jenôj nivêri, uõn tukâ vavÿk veslàt zi_fortunâlon va_Sẽynskoj Bùki jùšto na_meštÿ kadÿ eš_unâ divôjka hìtila njegòvu kjêtu vêricu, ma_nemòre nigdÿr prÿt na_krâj va_nyenù vàlu.
Sẽynska Bùka eš_seunê perikulôžo meštô za_navÿg va_Sinjemorù tar_vâ navakÿrna ćrÿkva ud_zâvita Švêton Mikùli na_artû medunê vàle Mârna tar_Bracôl bìše stôrena va_meyonvÿk, ma_potlèn Bôduli esû unû zapušćàli tar_danàska eš_kòti ruÿna preš_krovà. Perkê Sevÿšna eš_kaštrigâl Bôdule takô dar_kolotôrno veh_ruÿnah va_Sênjskoj Bùki šyunâju nepristâjne nivêre, fortunâli tar_šyũni, keunê teduràt šuê do_vrymjâ kadâ Bôduli tebìdu renovàli vu_navakÿrnu ćrÿkvu. Ovdÿ senahòdi oscé uõn vešèli Macarôl ky_zvicèrun alê va_granûtje prÿa šancà štoÿ na_kràju poli_morà koti_uõn malÿć zi_cavjènun bjerÿticu. Uõv eš_dobrÿ padrôn ud_nylòve (caterèć danàs od_pèške) tar_perkê štoãri nilakÿre va_zvicêrni škurÿn esu_užàli va_gròtah poli_morà klàst unên za_nadârje cakòd rìbe, za_šiguràt unû ubÿdnu pèšku va_dojdûći nocÿ. Prišpodòbne fjâbe ud_pèške esu_požnàte oscé inodÿ va_înšulah ud_Kvarnarà. Vu_povêdu bìhu nàmi pravjàli štoãri bascânski peškadûri Maryãn Barbalić_Gûnga tar_Ivè Ćubranić_Pelÿac.
.Ž. Povêda ud_Bakodlâka tar_mîćeh Malÿtjah˙
Med_Vêyskimi Povêdam, va_vasÿlna štôrya eš_debòto zgûbjena tar_pjutòšto pozâbjena, aš_danàske eš_mãykoli kunšervâna unê urùdba tar_keterkê mîće navodÿla. Siõn okolÿš ud_ovê povêde esû unê vêyske darmûni kadÿ znocûn tebÿdu niki_malÿtje, divÿce, štrÿge, štrygûni iprôć. Ovdÿ_eš seunâ peršôna uõn silèni vèli boãk caterèć Bakodloãk, kyõn zvicèrun va_škurÿn popàda vasÿli, vasilÿce tar_inòke bèštye. Tutû senahòde va_škurÿn oscé unê Malÿtje, caterèć mîći vešèli klapcÿ ky_bìdu sešegâli tar_sešmêli zvicèrun va_darmûnih. Unê undÿ škâcu prÿko gromàcah tar_štràše šušurâjuć ˙˙hu_hû˙˙ alê ˙˙fla-flâ˙˙. Ovdÿ senahòde oscé unê šèsne divÿce va_bokânih barhânah ke_znocûn verêsi tancâju tar_mladÿtje tentâju, oscé unê bìdu parhàle na_krelutânih yzdèneh.
Tutû bìdu požnàti taroscè unÿ zmatrâni štrigûni, ky_kolotôrno parhâju va_zniverânih nocÿh zi_bliscàvon tar_urÿnon ud_ròšti, oscé bìdu tentâli tar_cicâli unê šèsne samÿce. Va_vôj povèdi senahòde oscé nìke hudòbne štrÿge ke_njurgâju tar_parhâju kolotôrno va_škurÿn, oscé bìdu znocûn dicù popadàle tar_unên šarcè poydàle. Vô_eš unâ fetÿva vasÿlna povêda ka_bìše požnàta va_Dràgi Bašćânskoj, Kornìću, Dobrìnju tar_inodÿ na_Karkû. Prišpodòbne vasÿlne fjâbe bìhu požnàte oscé na_inòkeh adriânskih înšulah. Unê bôdulske špomÿni ud_vê povêde senahòde oscé va_nebâh, kadÿ esû unâ žvezdÿtja Bakodlãk tar_Divÿce, oscè unâ bliscàva màtja carekû Malÿtje. Vu_povêdu nàmi bìhu pravjàli Fabyãn Tomašić-Vêlnić tar_Marìja Vasilić zi_Dràge Bašćânske.
.Dz. Povêda ud_kruôla Zminivèra tar_Zârjah harwâtyeh˙
˙˙ Vaõn mejonvÿk bìše stôreno unê zmòžno tar_ubÿdno Harvâtje Krolêstvo, va_kemû seunê glavâši ud_harvâtje darzèle bìhu kerôli ky_esû pjutòšto stavâli vaunâ Delmatÿa poli_Kaštÿlne Valâde. Spod_harvâtjeg kruõla ontrátt bìhu bâni (carekû danàska knêz) ky_esû darzàli provÿncije, homorèć ud_šrÿdnje Harvatÿe, Scavunÿe, Bošnjê tar_Delmatÿe. Spòd bânih bìhu oscé unê šubâni ud_dištrètih. Noãvje harvâtje eš_timunâl uõn marjakÿr (carekû danàske amirâlj) tàr zi_vojnÿcu esû zapovidàli yezdakÿre (caterèć danàski ženerâli), oscé spod_unêh bìhu unê satenÿki. Va_unê vrymjâ na_Karkû va_Yurandvorÿ bìše uõn moštÿr tar_unên opàtin eš_prìšla novitâd ko_harvâtje kruõl Zminivêr teprÿt ubãyt uõv skopãal Khârk tar_tevižitàt sẽy moštÿr va_Yurandvorÿ. Seunê Bôduli ud_Vàle bascânske bìhu prontàli unù vèlu fèštu za_ovû kerôlnu vižÿtu.
Kadâ eš_prìšlo unô vrÿme, va_Kvarnerôlu sejê skazàlo Noãvje harwâtye tàr va_vèlen mihyrûnu eš_prìšal zmòžni kruõl Zminivêr zi_švoÿn šubânen, marjakÿren, yezdakÿren tar_z’inòken darzelânen. Kadâ unê esû sezbarkàli naõn Khârk, seunê Veyàne esû unêg poždrâvili˙ Elamisãr kruõl Zminivêr tar_misârje šubâne, yezdakÿre tar_marjakÿre, ela-elãa ! Ontrátt seunê sopcÿ esû šèsno sopèli, oscé versûri tar_versûre esû domâtje verêsi tancàli. Potlèn seunê esu_prišlÿ vaõn moštÿr ud_Yurandvorà tar_ontrátt eš_kruõl Zminivêr nadarÿl sẽy moštÿr zi_unôn particèlon ud_švoẽg bihâća, kadÿ tesê zgradìt unâ kerôlna ćrÿkva ud_švête Lucÿe. Va_unê portûn eš_dâl klàst šuõj kerôlni sinjâl, caterèć Zârje harwâtye tar_pòli kunjelàbora tebìdu klâli unê škrÿli zi_glagôlskim zipìsi ud_segâ kerôlneg nadârja.
Vaõn dojdûći dân kruõl Zminivêr eš_pasâl zadôn helãm Triskàvac posrÿd înšule, kadÿ eš_dâl storìt šuõj kerôlni palãac, ud_kegâ esû danàska undÿ ruÿne carekû Zminivèrove Kuõre. Potlèn tegâ kruõl je_šâl naõn helãm Triskàvac, kadÿ_eš va_sedlù Bojnà spòd uõn vèli dubác dâl nacinìt spravÿšće ud_seunêh Veyâneh tar_ontrátt esû unên oscé va_kamÿku zdèlali unê kerôlne gâta carekû danàska Bìškupova kantrÿda. Sẽy kruõl bìše sionzàdni harvâtje glavâš, kÿ_eš Veyànen ganâl po_bôdulski va_domâtjen zaÿki. Potlèn unêg, šuÿ dojdûće furèški glavâši ky_bìdu prišlÿ na_Khârk, esu_parlàli va_yuškâneh besèdah kakô ungarêški, talyânski, tujêški tar_vlahÿski šuê do_danàs.˙˙
Va povêda eš_špecyâlna ud_vêyske bascÿne kolotôrno Bàški tar_prišpodòbne štôrye nišuné požnàte inodÿ na_Karkû niné na_inòkih ìnšulah. Uõn vêyski špomÿn ud_ovê povêde eš_kunšervân oscé va_nebâh, kadÿ senahòdi žvezdÿtje Zârje-Harvâtje tar_vanên sešvitlÿ seunâ žuezdâ Zminivêr. Vu_povêdu nàmi esû pravjàli Nediljko Barùšić-Baràc tar Fabyãn Tomašić-Vêlnić.
.Z. Povêda ud_kruôla Belòva tar_pašoglàveh Uôbrih˙
˙˙ Potlèn harvàtjeg kruõla Zminivèra ky_ninè ymêl sionùki, dojdûću darzavÿnu ud_Harvatÿe bìhu vazêli unê kerôli ungarêži. Potlèn nìkog vrymjà ud_Seunêg zihòda na_yzdèneh esu_prišlÿ unê pašoglàve Uôbri zi_cùda yezdâkih. Ve_obârške yezdâki esû doizdÿli škrôzi Dunâjšku planûru poli_gâtah ud_kruôla Belòva tar_esû unêg stirali_ćà. Sẽy kruõl ungarêš eš_pobÿgal parvô va_Harvâtje Krâje poli_Senjà, ma_kadâ ve_obârške yezdâki esû potlèn prišlÿ poli_morà, uõv kruõl eš_pasâl kol_bânih Frangipâni naõn skopãal Khârk. Undÿ eš_prÿšal va_vâs Šurãye (caterèć danàs Švêti Jùraj) poli_Bašćânske Dràge, kadÿ unên esù udèlali Belòve dvôri zi_ćrÿkvu ud_Švêtoga Jûrja, cigòve ruÿne eš_vît undÿ oscé danàs. Potlèn tega, obàrške yezdâki esu_sebàtili primôri zi_harvàtjen vojnÿcu ud_Frangipâni tar_domâtje Bôduli kerôlu Belòvu esû udèlali kerôlne gâta naõn vârh Belovastèn, kadÿ kruõl eš_gledÿl vu_gvêru va_Krâjeh harvâtjeh. Kadâ esû kapÿli dar_sẽy kruõl eš_pobÿgal na_înšulu, silène Uôbri esû oscé utèli pasàt naõn skopãal Khârk, ma_nišuné vedèli plavàt ninè navigàt. Perkè esû primòri ubÿli cùda kÿšjeh, ud_kêh esû udèlali šûple yancève mišÿni tar z’otÿn esû_se poli_Senjà hìtali vamôri zi_macânen tar_sjùlican armâni za_plavàt naõn skopãal Khârk. Kadâ esû va_Karkû zvedêli ca_prontàju Uõbri za_plavàt, seunê Bôduli esû vàlje posìkli darmûni tar_naunê vàrhe ud_înšule esu_storÿli vèle krÿsi za_zazvàt pomòć ud_Sevÿšneg Bogà.
Kadâ eš_Sevÿšna vedêl catojê, uõn eš_utêl speštàt vu_vojnÿcu ud_škacavêrneh Uôbrih ky_esû zacâli plavàt naõn skopãal Khãrk, ma_ninè yh_dìlje speštâl lèh eš_pušćâl unêh plavàt na_pôl morà. Mejtên naõn hribèt ud_hlâmi Belevÿća eš_krèšil uõn vèli ublâk ca_zovê fortunâl, ma_bènaste Uôbri nišuné kapÿli sẽy Bôzji sinjâl. Najpòtle eš_uõv tremêndi ublâk krèšil debelìji leh_muntànja Belevÿć tar_zinêg prÿko nebâ esû jur_barzàli škûre šparnàći, oscé ud_Bôzjeg gnÿva esu_zacâle štrÿle bliscátt tar_ròšti urinàt. Ontrátt va_bunàci na_morù bìhu parhàle unê rÿdke graklÿnke tar_vê morne_tìći esû oscé uõn hudòbni sinjâl ud_dojdûćeg šyũna. Kadâ Uôbri plavâjuć esu_pasàli alãy Zêcja tar_esû jùšto prišlÿ va_Sênjsku Bùku poli_Karkâ, Divÿca Štomorÿna eš_klâla va_mòt uõn tremêndi šyũn ud_vèle bùre. Perkê va_jenôn hÿpu silène rèfuli esu_zibrÿli, oscé unâ bokâna škorùp bìše parhàla prÿko morà tar_unâ lÿpa bunàca za_plavàt sejê dìlje transformàla va_tremênde kulapÿni, ky_esù cùda Uôbrih stopÿle alê ražbÿle va_grotÿnah poli_Bàške. Potlèn dvy-trÿ ûre kolotôrno Karkâ vamorù esu_plavàle stargàne obàrške rukÿ, nogÿ tar_glavÿ tar_takô eš_obârška vojnÿca pjutòšto šla_afôndo. Keterkê speštàne tar_jadôvne Uôbre esu_scapàli Bascàni tar_unêh esu_klâli za_kaštrÿg koti_kmèti za_dèlat va_kampànji poli_Dràge. Perkè oscé danàs va_Dràgi Bašćânskoj eš_vît nìke pašoglàve sionùke ud_seÿh scapànih Uôbri, taroscè bascânski peškadûri prâve ko_vamorù kolotôrno Sêynske Bùke jur_danàska va_mrÿžah senahòde unê kvoštÿ ud_vatùnjenih Uôbrih.˙˙
Va_Sêynska Bùka eš_seunê perikulôžo meštô za_navÿg va_Sinjemorù, kadÿ Sevÿšna kaštrigâva tar_speštâva unê silène yuškâne ky_bìdu prišlÿ vazêt ud_Bôdulih ve_šèsne înšule ud_Kvarnarà. Homorèć jûr va_unê parvànje vrymjâ ovdÿ bìhu pasivàle gârske tar_latÿnške galÿce, ma_cùda unêh esû tutû perikulàle va_gûstih fortunâli tar_esû šle_afôndo. Perkê danàska kolotôrno Sênjske Bùke senahòde vamorû štoâre kamênske âmfore. Oscé potlèn va_Vèloj gvêri ovdÿ esû speštâne va_šyûnih tar_esû šlè afôndo nìke zmòžne tujêške dragâri. Taroscè va_novÿe vrymjâ caterèć va_pasânih letâh poli_Zêcja va_fortunâlu ud_bùre esû se_zvarnùle tar_esû šle_afôndo dvi_vlahÿske dragâri, aš_vanêh esû sestopÿle seunê dvi_šûrme ud_Vlàhi tar_unên tulÿni potlèn bihu_plavàle kolotôrno Zêcja. Uõn špomÿn ud_vê povêde senahòdi oscê va_nebâh, kadÿ sešvÿtli žuezdâ Belòva vaunê žvezdÿtje Zârje-Harvâtje. Vu_povêdu nàmi eš_pjutòšto pravjâl Fabyãn Tomašić-Vêlnić.
.Y. Povêda ud_Frangipânih tar_nevÿrneh Mletjânih˙
˙˙ Kadâ eš_ovdÿ skonsàla darzavÿna ud_kerôlih ungarêši, kolotôrno Harvatÿe bìše sezacâla gungùla, àš potlèn tegâ ud_zihòda esu_prišlÿ unê silène Tûrki za_vazêt harvâtju telafêrmu tàr ud_zahôja esu_popàli Mletjâne za_scapàt ve_înšule tar_krâje ud_Sinjemorà. Šamôr unê domâtje bâni Frangipâni esu_imèli darzavÿnu ud_Karkà tar_Kyrnevàle. Va_nô vrÿme parvànji Bascàne esu_stavâli va_kaštÿlu naõn brÿg zgôru Bàške kadÿ eš_danàska bascânski cimìter kolotôrno ćrÿkve ud_Švêtog Ivàna. Jenêg letâ spòd Bàšku esû prÿšle mletjânske dragâri, unê Mletjàne esû sezbarkàli, esu_ruynàli tar_vazgàli sẽy parvànji kaštÿl ud_Bàške. Potlèn tegà bâni Frangipâni esû renovàli Bàšku tar_naõn brÿg zgôru Bàške esu_storÿli unû šèsnu ćrÿkvu ud_švêtog Ivàna Karštÿtela, kÿ_eš potlén postâl padrôn ud_Bàške.
Kadâ bìše udèlana fèšta za_udprÿt tar_kropìt vu_nuôvu ćrÿkvu, ud_Frangipânih eš_tutû prìšal bân Vladân zi_Omÿsja. Na_fèšti va_Bàški uôn_eš ošervâl unu_šèsnu divÿcu, Yvanôlu Predân zi_vâsi Gorÿca poli_Baške tar_sejê va_unû dìlje inamurâl. Potlèn tegâ esû_se Vladân tar_Yvanôla vàlje vazêli tar_zakonÿli va_vôj ćrÿkvi, oscé eš_Yvanôla pasàla stavàt va_Omÿsej vaõn palãac ud_Frangipânih. Va_unô vrÿme eš_jùšto prÿšla unâ gvêra mej_Frangipânih, Ungarêžih tar_ Mletjâneh tar_potlèn tegâ Frangipâni esu_zgubìli skopãal Khàrk. Mejtên eš_uõn perikulôži bjetêg scapâl šèsnu Yvanôlu tar_kadâ sejê Vladân zi_gvêre varnûl domôv, Yvanôla eš_unên vàlje umârla va_rukâh. Vladân eš_pokôjnu Yvanôlu po_unê udpovêdi pokopâl vaõn bascânski cimìter na_brÿgu poli_ćrÿkve ud_Švêtog Ivàna. Potlèn esû Bascàne napušćàli uôv kaštÿl poli_ćrÿkve tar_esû pjutòšto šli_stavàt dòli pol_morà kadÿ eš_danàs bascânski pòrat, ma_nišuné jur_têndili vu_ćrÿkvu gòri na_brÿgu. Perkê eš_potlèn unâ prìšla napûstjena tar_ruinàna tàr za_kaštrÿg eš_Sevÿšna poslâl uõn tremêndi kratêl va_Bàšku. Kadâ eš_debòto pòlak Bascàneh umârlo ud_ovêg bjetêga, inòki esu_kapÿli dar_tukâju renovàt vu_ćrÿkvu na_brÿgu. Najpòtle esû unû ćrÿkvu poredÿli tàr_eš kratêl vàlje skonsâl.
Kadâ eš_finìla unâ gvêra, nevÿrni Mletjàne esu_utèli scapàt skopãal Khârk tar_esû inženjàli uõn intrÿg za_kalumàt Frangipânen. Jenôg šèsnog dnevâ mletjânske noãvi esu_navigàle prÿko Sinjemorà tar_esû prišlÿ spod_ûri Vêyu. Kadâ bìhu_se Mletjàne zbarkàli va_vêysken pôrtu, unê esu_zizvâli bâna Ivà Frangipâna tar_unên šÿna Mikùlu na_unê noãvi kadÿ tedàt unÿn vèle goãnge. Kadâ dusêvni Frangipâni esu_prišlÿ na_unê noãvi va_pôrtu, mejsrèd ÿtja tar_pÿtja unê noãvi znebùha esû šle_ćà zi_banûn tar_unên šÿnon, ky_esû beštimâjuć gledÿli švoẽ ûri tar_skopãal Khârk kadÿ nišuné nigdÿr sevarnùli. Potlèn ve_noãvi esu_navigàle poli_Crÿša va_Kvarnâr tar_prÿko Sinjemorà esu_prišlÿ va_Mlètki. Undÿ esû Ivè Frangipân tar_unên šÿn Mikùla stavâli do_šmartÿ tar_nišuné vidèli šuõj skopãal Khârk. Šamôr potlèn šmartÿ, tulÿni ud_ovêh Frangipâni esû Mletjâne varnùli domôv tar_esû unêh pokopàli va_Karkù. Undâ_eš skopâl Khârk oscé dobÿl nuõvo mletjânsko ymê koti_Veglia, taroscè potlèn tegâ esû Mletjàne scapàli cùda Bôdulih tar_esû unê kladàli koti_galiòti za_vešlàt va_seÿh galÿcah. Perkê ud_zjalòsti Veyâne do_danàs pjutòšto užâju senosìt va_tjârne švÿte kòti uõn nepristâjni špomÿn ud_Frangipâni.˙˙
Ve_bâni Frangipâni bìhu sionzàdni domâtje misâri ud_Karkâ ky_esû ganàli po_bôdulski tar_esû pisàli va_glagôlici. Seunê novÿe guvernadûri ud_Karkâ potlèn tegâ bìhu yuškâni ky_nišuné požnàli tar_niné baćilàli domâtju vêysku bascÿnu, caterèć Mletjâne zi_Talÿah, alê Tuješkâni zis_Auštrÿe, alÿti unê zarukâne Vlàhi zi_Vlahorÿe. Inòke sionùki ud_Frangipânih ontrátt esu_pasàli zyvìt na_telafêrmu va_Kyrnuvàlu (caterèć danàs Vinodol) tar_potlèn esu_poštàli bâni ud_seunê Harvatÿe. Va_povêda ud_Frangipânih eš_unâ zâdnja kâ_eš kunšervâna vaõn parvànji Gan-Veyãn. Inòke novÿe štôrice ovdÿ esû šamôr mîće fjâbe va_danàskim besèdami. Vu_povêdu nàmi esu_pravjàli Marÿa Gorÿcanka, Lucè Dôrcić-Yošamÿa tar_Fabyãn Tomašić-Vêlnić.
- - Sẽy_eš skonsũn ud_Vêyskeh Povêdah - -
Vanjske sveze
Poveznice / Vežýce
- Prahrvatski ep o Harezmu
- Pračakavski Gan-Veyãn
- Starohrvatske legende
- Etnogeneza Prahrvata
- Mitjel Yoshamya
- Vejske legende
Reference
Used as Original documentation in Public Domain (free copies & reproducing, no any change); this Chakavian original is from: Mitjel Yoshamya, Gan-Veyan, p. 1044-1064, Zagreb 2005.